|
Australský teriér je nejklidnější, nejposlušnější a nejlépe přizpůsobivý z celé skupiny teriérů, ale
nechybí mu tvrdost, ostrost a inteligence jeho příbuzných. Je to odvážný, silný a veselý psík, vyšlechtěný pravděpodobně
z kernteriérů, jorkšírských teriérů, skajteriérů a Dandie Dinmont teriérů nebo možná spíš norwich teriérů. Na výstavě
se poprvé objevil v roce 1880 v Melbourne. Australský teriér byl původně farmářský pes, hlídač a hubitel nevítaných hostů
od hlodavců až po hady, ale to neznamená, že nemůže být dokonalým psem do bytu. Podivuhodně se přizpůsobí každé situaci,
je věrný, roztomilý, vždy dobře naložený a ostražitý, aniž by zbytečně štěkal. Nikdy není neposedný jako většina ostatních teriérů.
Je zdrženlivý vůči cizím lidem a dobře vychází s jinými zvířaty. Přestože je to čilý pes, nikdy není hyperaktivní, nepotřebuje
zvláště dlouhé vycházky, ale samozřejmě se jich rád zúčastní. Učí se rychle, snadno se vychovává a bez velkých potíží může
žít i v městském bytě. Není tak efektní jako silky teriér, ale zato jeho srst nepotřebuje tolik péče. V současné době přišel
velmi do módy, zejména v anglicky mluvících zemích, ale naštěstí se povahově nijak nezměnil a udržel si i odolnost, houževnatost a
dobré zdraví, takže ten, kdo si ho pořídí, neudělá chybu. V poslední době se chová i v ČR a znamenitě se osvědčuje.
(Katharina von der Leyen - Vlastnosti psů )
O australském teriéru se říká, že je podivuhodnou směsicí teriérských plemen, psím koktajlem, ovšem takové kvality,
že vedle domácího uznání se mu dostalo této cti i mezinárodně. Srdce australských farmářů si tento teriér získal v
okamžiku, kdy se ukázalo, že stejně schopný jako při hubení hlodavců je v boji s obávanými hady. Loví je zvláštním
způsobem: napadá je zezadu, zakousnutím za krk. Výhodou je mu zvlášť husté a silné obočí, které chrání a zároveň stíní oči.
Tvrdá srst je navíc dokonale přizpůsobena pro pohyb v neprostupném buši a v klimatu s výrazným střídáním teplot.
V australském teriérovi se prý kloubí všechny žádoucí vlastnosti a přednosti teriérů: přátelská, společenská a
citlivá povaha, inteligence, síla, vytrvalost a rychlost (ve své době musel stačit i jezdcům na koních), vrozená
ostrost na škodnou, je to prostě skvělý lovec i společník.
(Michal Císařovský - Plemena psů A-Z)
Úkolem „australana“ bylo zbavit lidská obydlí i dobytčí stáje potkanů a krys, přes svou malou velikost se uplatňoval
i při pasení stád ovcí a byl nečekaně tvrdým ochráncem před lidskou škodnou. V pozdějších letech pomáhal likvidovat pohromu,
kterou se stali v dobré víře dovezení, ale neuvěřitelně přemnožení králíci. Australský teriér byl (a dodnes je) vynikající
hlídač. Dokázal upozornit na blížící se nebezpečí v podobě zloděje nebo tuláka s velkým předstihem a svého pána bránil se
statečností, kterou by u tak malého psa nikdo nečekal. Nebál se opravdu ničeho. Přes vynikající vlastnosti nebyla cesta
australského teriéra od lidového psa po uznávané plemeno jednoduchá. Plemeno mělo nejen odpůrce, ale i příznivce.
Ti založili v roce 1889 chovatelský klub a ve stejném roce uspořádali první klubovou výstavu. O sedm let později byl
vypracován standard plemene a je zajímavé, že se ten dnešní od něj příliš neliší. Austrálie je země vzdálená, ale přesto
byla cesta australských teriérů do dalších států poměrně rychlá. Pravděpodobně v devadesátých letech 19.století se dostali do
USA a o něco později do Velké Británie. Do střední Evropy vstoupil australský teriér až po 2.světové válce. v Německu se
začal chovat okolo roku 1970 a do České republiky byla první fenka dovezena v roce 1999. Jmenovala se Cheeky Chum's Zowie
a obdržela číslo zápisu 1.
(Pes přítel člověka 2/2007- text Vladimíra Tichá)
|
|
|